Mezikroužky / orchideje ve Fata Morganě

4. dubna 2014 v 16:35 | gemik |  Výlety / Akce a další
Při příležitosti narozenin jsem si chtěl opět rozšířit fotovýbavu, tentokrát ale v nějaké rozumné míře, která by nezatížila peněženku. Takže objektivy a podobně drahá povyražení nepřicházely v úvahu. Zaměřil jsem se tedy do sfér levnějšího příslušenství. Už dlouho jsem si chtěl vyzkoušet makro fotografii, zatím jsem se fotografování detailů věnoval jen okrajově a hodně improvizovaně, viz pokusy s obráceně nasazeným objektivem či focení motýlů s telekonvertorem.

Pořízení nějakého z klasických makro objektivů je poměrně nákladnou záležitostí, takže pro občasné hrátky by se alespoň v tuto chvíli jednalo o zbytečný luxus. Poohlédl jsem se tedy po mezikroužcích, které se vkládají mezi tělo fotoaparátu a objektiv, čím zkracují minimální zaostřitelnou vzdálenost (podle použité velikosti mezikroužku), z čehož plyne, že je možné se k objektu víc přiblížit a dosáhnout lepšího zvětšení obrazu.



Hledal jsem nejlevnější variantu kroužků, které by byly schopné automaticky přenášet informace mezi objektivem a fotoaparátem kvůli nastavení clony a možnosti autofocusu, takže volba padla na čínskou plastovou sadu Meike, která za cenu 1.490,- obsahuje tři kroužky (13,21 a 31 mm). Objednával jsem z českého obchodu Daganet, při pohledání třeba na Ebay by cena byla ještě nižší, ale zde jsem měl objednávku do hodiny zpracovanou a druhý den ráno už byl u mne v práci kurýr se zásilkou.

Ideální příležitost k otestování mezikroužků byla během března ve skleníku pražské botanické zahrady Fata Morgana, kde se každoročně koná výstava orchidejí. Za pěkného prosluněného dne jsem tedy vyrazil do Troje, abych zkusil pro mě novou sféru fotografie. Po cca dvouhodinovém focení ve skleníku jsem měl hlavu plnou novými poznatky a kartu především nepodařenými záběry. Nejdůležitější zjištění bylo: není to tak lehké jak to vypadá. Fotografování s mezikroužky přináší některé problémy, se kterými je třeba počítat.


Největším pozitivem mezikroužků je fakt, že je lze využívat na téměř jakémkoli objektivu, napřiklad kombinace mezikroužku a nějakého z oblíbených pevných objektivů 50mm/f1,8 vytvoří schopnou sestavu pro kvalitní makro za minimální náklady. Hned na druhý pohled ale vyvstanou problémy, které je třeba mít na paměti. Použitím mezikroužku ztrácí objektiv schopnost ostřit na nekonečno (oddálením objektivu od snímače posune zaostřovací rozsah) a tím je tak znemožněno fotografování vzdálenějších objektů. Zatímco tedy klasický makroobjektiv odvede skvělou práci i při běžném fotografování, hojně jsou využívané například pro portréty, při použití mezikroužku lze fotografovat jen a pouze detaily. Dále mezikroužky ubírají světelnost a mohou zvýrazňovat případné vady objektivů.

Zatímco se světelností se dá do jisté míry vyrovnat zvýšením ISO či použitím blesku a obrazové vady lze odstranit v počítači, největším problémem zůstává ostření. S růstem zvětšení totiž výrazně klesá hloubka ostrosti, která se ve výsledku pohybuje přinejlepším v jednotkách milimetrů (tabulku s různými příklady a vysvětlení mezikroužků je například na webu fotoroman.cz). Při takto úzké rovině ostrosti bylo pro mě nejprve téměř nemožné vytvořit alespoň trochu ostrou fotografii. Automatické ostření jsem po prvních chvílích zavrhl úplně a snažil se ostřit ručně přibližováním a oddalováním k objektu.


Praxe tedy vypadala tak, že jsem se před květem orchideje kýval dopředu a dozadu jak se třemi promile abych se následně pokusil nedýchat při expozici a zamezil tak nechtěnému rozostření. I když jsem se dokázal poloudušený přinutit stát bez chvění, obrázek rozhýbal stisk spouště a mohl jsem začít od znovu. Tyto peripetie by částečně řešilo použití stativu, ale ten je ve skleníku zakázaný a navíc ten lze podle mého použít jen s delšími ohnisky. U kratších je hrana objektivu vzdálena od fotografovaného předmětu jen několik centimetrů a nastavení běžného stativu bez pohyblivých sáněk do požadované polohy by bylo problematické.

Po zkoušení různých variant jsem nakonec dospěl ke zjištění, že na 50mm jsem schopný fotit s nejkratším mezikroužkem a na teleobjektivu 70-200 mm pak s kombinací 13+21 mm. Tyto kombinace nezajistí pravé makro zvětšení 1:1, ale u orchidejí to nebylo nezbytně nutné. U zoom objektivu bylo příjemnější manuální ostření, kdy jsem se postavil do přibližně odpovídající vzdálenosti a doostřoval ne klasickým ostřícím kroužkem ale změnou ohniskové vzdálenosti. Pak už to bylo jen o tom to zkoušet, zkoušet a zase zkoušet.


Ač jsem po prvních minutách měl tendenci mezikroužky proklínat, pokusil jsem se obrnit trpělivostí a přijatelné výsledky se nakonec dostavily. Nebylo jich moc, ale přeci jen dostatek na to, aby mě tento způsob fotografování opravdu zaujal a začal se těšit na další pokusy. Čímž se dostávám ke shrnutí, zda se mezikroužky vyplatí pořizovat. Z mého pohledu, kdy jsem je bral jako možnost nakouknout do světa detailů, určitě. Chtěl jsem za malé peníze získat schopnost fotografovat s velkým zvětšením (samozřejmě to lze ještě levněji, viz například manuální mezikroužky se starými objektivy, reverzně nasazená skla atp.), což se mi splnilo a teprve po dlouhodobější zkušenosti budu moci zvážit, jestli mi to takto stačí, či se makru budu chtít věnovat důkladněji. S řadou omezení a ne zrovna velkým komfortem při fotografování je nutné počítat už při nákupu mezikroužků.

Pokud bych to začal s makrofotografií myslet vážně, pořízení klasického makro objektivu bych se zcela jistě nevyhnul. Je to ale velká investice, kterou je nutné důkladně zvážit zda se vyplatí, a navíc objektiv představuje další zátěž v brašně. Naproti tomu mezikroužek je možné mít vždy u sebe a při občasném focení detailů několikrát do roka není zas takový problém se s výše zmíněnými problémy vyrovnat.

Více fotek ochidejí z Fata Morgany na mých webovkách.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 DanaR DanaR | E-mail | 4. dubna 2014 v 17:28 | Reagovat

Fotografování se nevěnuji,tak že příliš nevím o čem se tu píše,ale výsledek je nádherný. Jsou to skvostné profi fotky :-)

2 Wamm Wamm | Web | 4. dubna 2014 v 17:56 | Reagovat

Já jsem o mezikroužcích zatím neuvažovala , už jsem spíš přemýšlela o makro objektivu, protože marko mě vždycky bavilo.
Každopádně článek je super, fotky taky, zase jsem trochu nahlédla do úskalí fotografie :-).

3 Lúthien Lúthien | Web | 4. dubna 2014 v 18:55 | Reagovat

Nádherné fotky!

4 Bloud. Well Bloud. Bloud. Well Bloud. | E-mail | Web | 4. dubna 2014 v 19:54 | Reagovat

Též jsem byla ve Fatamorganě na orchidejích! Asi je to pro fotografy velký magnet, musela jsem tam mezi nima chvilkama pěkně kličkovat :)

Chystáte se i na motýly?

5 Čerf Čerf | E-mail | Web | 5. dubna 2014 v 16:47 | Reagovat

Já se před třemi lety rozhodl investovat do makroobjektivu a nelituji. Neříkám, že ho používám denně, spíš jen občas, ale i tak by asi jemná manipulace s mezikroužky byla za hranicí mé trpělivosti :-). No a na to, že jsou fotky dělané z ruky, tak všechna čest!

6 gemik gemik | E-mail | Web | 10. dubna 2014 v 8:45 | Reagovat

[4]: Určitě chystám, možná už teď o víkendu.

[5]: Jojo je to velká zkouška trpělivosti, jsem zvědavý, jak dlouho mi to nadšení pro věc vydrží :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama